Česká republika se stala členem Evropské unie zatím v poslední vlně rozšíření, tedy k 1. květnu 2004. Jak se naše členství ve spojenectví s pětadvaceti zemí Evropy projevuje v oblasti potravinářství?
Společný trh si žádá jednotná pravidla i jednotnou komunikaci. Proto oceňujeme činnost a spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Poskytování nezávislých vědeckých stanovisek, vědecká a technická podpora pro činnost společenství ve všech oblastech má přímý i nepřímý vliv na bezpečnost potravin a krmiv. Přímo ovlivňuje důvěru spotřebitelů, hladké fungování vnitřního trhu i úroveň ochrany lidského zdraví, zdraví a pohody zvířat, zdraví rostlin a ochrany životního prostředí.

Hovoří se o systému rychlého varování, co to znamená v praxi?
Vstupem do unie jsme se zároveň plnohodnotně začlenili do systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). V praxi se ukázalo, jak účinný tento systém je. Umožňuje rychlé sdílení informací ve všech členských zemích, Evropské komisi i Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin. Počet oznámení řešených v systému RASFF v České republice i na úrovni společenství vzrůstá. Česká republika řešila v roce 2005 celkem 96 oznámení, což je nárůst o 55 % proti roku předchozímu. Nejčastějším rizikem při kontrole dovozu se ukazují aflatoxiny (převážně v oříškách, fících a rýži) – původem z třetích zemí. Nejčastěji se vyskytující cizorodou látkou ve výrobcích byly chemické látky, zejména barviva známá pod názvy Sudan 1 a Sudan 4.

Jaké jste z těchto faktických zjištění vyvodil důsledky?
Cílem pro rok 2006 je širší využití dat pro zaměření kontrol dozorových orgánů, využití dat jako dalších doplňujících informací v oblasti rozvojové pomoci a prohloubení spolupráce se členy sítě. Chtěl bych připomenout potěšující fakt, že na nedávném pracovním setkání, které se uskutečnilo v Brně, odborníci DG SANCO konstatovali, že vzhledem k výborné funkčnosti českého systému využijí tyto poznatky v doporučení k modifikaci současného systému RASFF v dalších zemích EU.

Co spolupráce s nevládními organizacemi, pokud jde o bezpečnost potravin?
Vycházím z toho, že základem důvěry spotřebitelů je osvěta a komunikace. Proto i v této sféře úzce spolupracujeme s nevládními organizacemi, sdruženími, svazy, ale i jinými organizacemi. Našimi klíčovými partnery jsou Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR, Svaz obchodu a cestovnímu ruchu ČR a desítky dalších zájmových a stavovských organizací a sdružení. V procesu poskytování informací máme zájem posílit jejich tok přes spotřebitelské organizace, především se počítá s jejich podporou při pořádání seminářů. Do budoucna nevylučuji vypsání konkrétních grantů na zajištění komunikační činnosti.

Důvěra českých spotřebitelů k potravinám je křehká záležitost …
O kvalitách bezpečnosti naší produkce přesvědčuji spotřebitele při každé příležitosti, často spolu s prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou. Vysvětlovací akce v případě ptačí chřipky jsou toho dokladem.Vedle legislativy, kontrol, testů, pravidel, zákazů, příkazů a všech dalších opatření, včetně vzájemné spolupráce je velmi důležitá otevřená a rychlá komunikace se spotřebitelem. Je to právě spotřebitel, kdo rozhoduje svým nákupem o našem úspěchu či neúspěchu. Jeho důvěra vychází ze získaných informací a je mnohdy skutečně velmi křehká, lze ji snadno ztratit, ale je nesmírně těžké a nákladné získat ji zpět. O tom by ostatně mohli hovořit někteří ze zástupců maloobchodních řetězců, u kterých v nedávné době zjistily kontrolní orgány více či méně závažná pochybení při prodeji potravin. Jsem proto přesvědčen, že přísnost našich kontrolních orgánů je plně na místě.

Ing. Eugenie Línková